Překážky v okolí tvrze Adam

Velmi významnou součástí obrany pevnostní linie tvrze Adam byl důmyslný systém stálých překážek. Podle jejich umístění v terénu se jednalo jednak o tzv. „intervalové překážky“, přehrazující prostor mezi jednotlivými sruby a o tzv. „obvodové“ vinoucí se elipsovitě kolem každého objektu.

V okolí tvrze byly použity zejména standardizované typy překážek, lehká protipěchotní třířadá překážka, protitankový zátaras typu A a jeho zesílená varianta B1 s protitankovým příkopem. Překážka typu A byla široká 8,25 m a tvořila ji jedna řada sloupů (jehel) zapuštěných v železobetonovém podkladu a řada ocelových rozsocháčů. Celý systém pak doplňovala dvouřadá lehká překážka. Před vchodovým objektem bylo rozestavěno také několik přenosných zátarasů (pěchotních rozsocháčů).[1]

Ředitelství opevňovacích prací věnovalo výstavbě lehkých a těžkých překážek v Králickém úseku značnou pozornost, neboť zdejší terén nebyl dostatečně zalesněn a umožňoval protivníkovi rozvinout v šíři formaci pěchoty a útočné vozby (dobový termín pro obrněné jednotky). Při výstavbě překážek byla dodržována důsledně základní podmínka – účinnou je pouze ta překážka, která je postřelována! [2]

Budování zátarasů v tomto úseku bylo svěřeno dvěma firmám. Litická akciová společnost – Praha prováděla pokládání lehkých a těžkých překážek a firma Ing. Kapsa a Müller z Prahy budovala protitankové příkopy v prostoru mezi objekty K–S 37 až K–S 46. Výstavba zátarasů započala až na jaře 1938. Litická akciová společnost měla překážky ve svém podúseku vybudovat za 2 337 281,80 Kč a ing. Kapsa a Müller za 972 726, 25 Kč.[3] Tyto čísla dokládají, že náklady na překážky nebyly zanedbatelnou částí rozpočtu ŘOP.

Prameny

  • [1] Ráboň Martin, Svoboda Tomáš a kol: Československá zeď, Dvůr Králové nad Labem 1993, s. 65.
  • [2] Novák Jiří: Opevnění na Králicku, Dvůr Králové nad Labem 1994, s. 14.
  • [3] Holub Ota: A věže mlčí, Praha 1973, s. 92.